zdarma
promítání proběhne jako součást
Foto Festu Plzeň v kavárně Papírny
zdarma
promítání v kavárně na Florenci
bar-ak.com
zdarma
konkrétní datum bude upřesněno
kavarnamatice.cz
Ložnice je naším útočištěm, místem, kde se cítíme nejbezpečněji. Zpravidla do ní nepouštíme ani blízké přátele. Je zrcadlem nás samých. Autorka navštívila ložnice po celých Spojených státech a s respektem a empatií zachytila malé soukromé světy jejich obyvatel. Rozsáhlý dokumentární cyklus je oslavou lidské rozmanitosti, intimity a lásky.
Přestože vystudoval vojenskou akademii a pracuje v řecké armádě, stal se Anthimos Ntagkas, vystupující na Instagramu pod pseudonymem Daganth, fenoménem street fotografie posledních několika let. Pozoruhodný talent a pohotovost při focení vtipných i neuvěřitelných interakcí mezi lidmi a jejich prostředím vynesl amatérského autora mezi světovou fotografickou špičku.
"Většinou se snažím vyprávět něco o neklidu v době, kdy se dívka mění v ženu," říká o svých fotografiích polská autorka. "Její tělo však není hlavním tématem tohoto projektu. Snažím se prostřednictvím fotografie sdělit něco víc. Mé fotografie jsou pečlivým pozorováním a něžným pokusem o zachycení těch okamžiků, které se zdají být rozhodující."
Autor, známý jako Lovec posedů, dlouhodobě zachycuje jeden český fenomén: myslivecké posedy, stavěné svépomocí – někdy skromné, jindy dokonale vybavené, občas utajené, často okázale upomínající na lidskou přítomnost v krajině. Fascinující rozmanitost konstrukcí, materiálů, stylů i umístění dává divákovi zapomenout na prvotní účel staveb, jímž je střelba zvěře.
Street fotograf s nezaměnitelným rukopisem se snaží zachycovat všední věci z nevšedního úhlu. Nechává diváka, aby se pozastavil a zamyslel nad rafinovaně komponovanými fotografiemi, jimiž dokazuje, že mnohdy stačí jen nepatrně změnit úhel pohledu, abychom začali svět vnímat docela jinak než doposud.
"Fotografie je pro mě mnohem víc než jen nástroj, je to způsob, jak intuitivně komunikovat s věcmi, které mě obklopují; proces fotografování je jakýmsi pochopením toho, jak jsou všechny věci propojené," říká o způsobu, jímž zachycuje realitu kolem sebe, Filip Machač, původem Čech, žijící střídavě v Berlíně a v Gruzii.
Sedm fotografických alb, prodávaných přes internet. Šestnáct let osudů a příběhů jedné rodiny. Černobílé snímky postav, jež prodejce alb důsledně zbavil jejich tváří a nikdo netuší proč. Náhodné snímky z výletů, oslav a svateb se díky anonymním aktérům stávají univerzální výpovědí o každodenním životě v normalizačním Československu.
Přestože mají snímky Franka Kunerta formálně blízko třeba k modelářství, obsahově se pohybují kdesi na ose mezi humorem, nostalgií a metafyzickým vhledem do tajemných zákoutí lidské existence. Pečlivě vytvářené scény fungují jednou jako metafory našich tužeb a strachů, jindy ve vtipné zkratce konstatují univerzální životní paradoxy, s nimiž se potýkáme.
Čím se stala příroda pro městského obyvatele? Do jaké pozice ji odsoudil? Mají pro nás tyto živé organismy ještě alespoň dekorativní úlohu, nebo i tu ztrácejí? Zanedbaná a opečovávaná, na očích, ale přehlížená, vysazená na absurdních místech a podmaňující si okolní prostředí - městská zeleň na zdánlivě obyčejných fotografiích bratislavského umělce v nás zanechává mnoho nezodpovězených otázek a provokuje nás k zamyšlení nad tím, jakou roli hraje příroda v životě takzvaně "civilizovaného" člověka.
“S přibývajícím věkem jsem postupně opouštěla věci, které jsem celý život považovala za samozřejmé: mládí, postavu, paměť, pohyblivost, sluch,” říká Marna Clarke, narozená v roce 1940 v Louisianě, USA. “Mnohé se mi vymklo z rukou; možná to tak bylo vždycky, ale já jsem to neviděla.” Od roku 2010 fotografovala sebe a svého partnera, s nímž se seznámila v roce 2003, jak procházejí stárnutím. “Ty snímky beru jako poctu nejen svému životu, ale také náročnému úkolu stárnout s grácií a humorem.”
Skrze fotografie, které jsou stejnou mírou vtipné i děsivé, nám berlínský fotograf ruského původu dává nahlédnout za oponu globálního zbrojního průmyslu. Jeho drzá dokumentace vojenských veletrhů vypovídá o tom, jak je byrokratická a obchodní stránka ozbrojeného konfliktu nejen lukrativním soukromým podnikem, ale také zvrácenou fantasmagorií mocných.
Letecké snímky, jež spojuje téma lidského vlivu na českou krajinu, nám nabízejí ne úplně příjemný nadhled nad věcmi, které jsme si už zvykli považovat za běžné: nekonečné řepkové lány, rozestavěné dálnice, urbánní kaši. Snímky, nesoucí jasné výtvarné kvality, nedokážou zapřít, že jejich autor je především novinář a všestranný fotoreportér s mnohaletou zkušeností.
Karel Novák (1925–2007) byl fotbalový útočník, který kopal za ŠK Slovan Bratislava, Spartu Praha, Bohemians Praha a dva zápasy i v reprezentačním dresu. Po konci sportovní kariéry se však stal uznávaným fotografem a kameramanem na osmi olympiádách. Díky vstřícnosti České olympijské akademie, která fotografovu pozůstalost odkoupila, může festival divákům přiblížit nejen jedinečnou práci téměř zapomenutého autora, ale i dobu, kdy profesionální sport byl více vášní a koníčkem než povoláním.
Zdroj čerstvých informací, zábavy, poučení, libovolného množství koťátek a nekonečné prokrastinace! (Ve skutečnosti tam skoro nic není.)
Fotojatka pořádá Jan Flaška, který komunikuje s autory, vyrábí jim slideshow, dělá veškerou grafiku a web, uvádí večer a zajišťuje veškeré organizační i technické věci kolem festivalu. Proto ohledně čehokoli kontaktujte jeho.
Jeho mail je flaska zavináč email tečka cz, telefon +420 777 637 108.
© 2023 Fotojatka.com
Mobirise.com
Facebook a YouTube