brno / 7. 3. / art

praha / 21. 3. / aero

č. budějovice / 10.-12. 4. / kotva

Paolo Patrizi

> autorův web

*1965 / Itálie, Velká Británie, Japonsko

Narozen v roce 1965, jako fotograf samouk. Poté, co se přestěhoval do Londýna, asistoval různým prestižním fotografům a později pracoval jako fotograf na volné noze pro britské časopisy a designéry. Od roku 2005 žije v Japonsku a předmětem jeho prací jsou zejména sociální a politické otázky, vznikající coby vedlejší produkty konfliktů mezi tradicí a modernitou a kulturní vykořeněnosti v překotně se rozvíjející ekonomice. Vystavuje a publikuje po celém světě.

___

Prostituce imigrantek v Itálii

Už více než 20 let se ženy z Beninu, města ve státě Edo na jihu Nigérie, stěhují do Itálie, aby se zde živily jako prostitutky. Rok co rok ty úspěšné z nich rekrutují mladší dívky, aby je následovaly v jejich stopách. Většina imigrantek, včetně těch, které skončí v sexuálním průmyslu, se pevně rozhodly opustit své domovy a zkusit štěstí za mořem. Jde o ambiciózní ženy, které se rozhodly emigrovat, aby unikly konfliktům, perzekuci, zhoršujícímu se životní prostředí, přírodním katastrofám či další problémy, které ovlivňují jejich domovy a živobytí.

Mnoho imigrantek prakticky identifikovalo Evropu jako místo, kde jsou peníze. Jejich zkušenosti se různí, ale za jejich problémy stojí častěji složitější kulturní nedorozumění než jen běžná specifika povolání, které si zvolily.

Co je vidět na první pohled jsou nelidské podmínky, v nichž tyto ženy žijí. Jejich kouty plné špíny, cárů celt a týrání jsou svatyněmi selhání globalizace a sociální sítě. Je čím dál tím jasnější, že ekonomická a sociální krize zhoršuje podmínky každodenního života velkého množství lidí v mnoha částech světa a že odpovědi, nabízené globálními elitami na otázky, jež před ně tyto krize staví, jako řešení těchto problémů nepostačují. Zákaz a kriminalizace migrace jen zhoršuje pracovní podmínky prostitutek, činí je zranitelnějšími vůči policejnímu pronásledování a nakonec vystavuje nejen je, ale imigranty obecně, hrozbě deportace.

Série získala v roce 2013 ocenění World Press Photo 2012 (2. místo v kategorii Každodenní život), Paolo Patrizi je kromě něj i držitelem 3. místa World Press Photo 2009 v kategorii Příroda a řadu dalších cen.