brno / 7. 3. / art

praha / 21. 3. / aero

č. budějovice / 10.-12. 4. / kotva

tamas dezso

> autorův web

*1978 / Budapešť, Maďarsko

Dokumentarista, který se zaměřuje na dlouhodobé projekty z prostředí okraje společnosti v Maďarsku, Rumunsku a dalších částí východní Evropy. Jeho snímky byly publikovány v časopisech a denících jako TIME, The New York Times, National Geographic, GEO, Le Monde Magazine, The Sunday Times, PDN, Ojo de Pez, HotShoe Magazine, The British Journal of Photography a mnoha dalších.

___

Notes for an epilogue (Romania, 2011—ongoing) / Poznámky k epilogu (Rumunsko, 2011—)

Duchovní tradice a kulturní dědictví Rumunska se rozpadají. Čas odnáší zbytky tradic, po staletí předávaných z generace na generaci v maličkých vesnicích, stejně jako rozežírá monumentální betonové chrámy průmyslové výroby z dob nejtužšího komunismu. Obyvatelé komunit, složených často jen z několika domů a žijících ve vzácné symbióze s přírodou, tráví poslední dny své pozemské existence tím, že rozebírají a na ubohých vozících odvážejí kus po kuse části gigantických stavebních konstrukcí továren, hutí, elektráren: symbolů násilné modernizace rumunského venkova, které se časem zhroutily do kulis, symbolizujících odcházející epochu nejtvrdší balkánské diktatury.

Snímky Tamase Dezso vedle sebe kladou rozpadající se krajinu a osobní příběhy lidí, aby se tak staly symbolem osudu jedné epochy jedné země a zároveň vzdaly hold lidské vůli přetrvat tváří v tvář změnám režimů i vlastní smrtelnosti.

___

Here, anywhere (Hungary, 2009—ongoing) / Tady, kdekoli (Maďarsko, 2009—)

Mapa Maďarska je poseta body, v nichž se zastavil čas. Během politické transformace před více než dvaceti lety země zkrátka zapomněla na některá místa – ulice, sídliště, prázdné oblasti či celé čtvrti se proměnily v autonomní oblasti, v nichž stále přežívá onen podivný, polozapomenutý pocit východoevropanství. Místa, která, zdánlivě žijí coby součásti měst, se ve skutečnosti rozpadají ve svém vlastním čase, definovaném jejich minulostí. V současnosti se buď postupně stávají součástí krajiny nebo je pohlcuje životní styl budoucích generací. Z jejich obyvatel, kteří se nikdy úplně nepřizpůsobili většinové společnosti, brzy zůstanou jen stopy, aby i ty časem zanikly v běhu času.