audiovizuální
projekce fotografií
nejen na plátna kin

festival tvůrčí
fotografie

brno
16.–18. 3. 2012

praha
30. 3. 2012

české budějovice
12.–14. 4. 2012

Geoffrey H. Short

> autorův web

vstříc jiné teorii (velkého třesku)

Mystérium smrti a její neodvratnost z ní činí základní téma filozofických úvah i uměleckých počinů. Riskovat smrt znamená jak hrůzu, tak vzrušení, a filozofové osmnáctého století Edmund Burke a Immanuel Kant tvrdili, že cokoli hrůzného je zároveň úchvatné.

Cyklus Geoffreye H. Shorta „vstříc jiné teorii (velkého třesku)“ zkoumá riziko, hrůzu, krásu a úžas. Exploze hořlavin jsou nedílnou součástí slovníku filmových zvláštních efektů a jako takové slouží coby simulace hrůzy. (Mimochodem, i dnes, v době počítačových efektů je nejlepším způsobem simulace exploze – exploze). Short najal specialisty z filmové branže, aby na černých píscích západního pobřeží Nového Zélandu vytvořili „velké třesky“ z mixu fosilních paliv (se všemi jejich geopolitickými souvislostmi) a střelného prachu (s jeho historií válek, spiknutí a nebezpečných zábav) coby nepředpokládatelný, dramatický a mnohovrstevnatý materiál k fotografickému ztvárnění. Jeho práce je zkoumáním tohoto materiálu a účinku zobrazení „hrůzyplných věcí“ v estetickém kontextu. Fotografie jsou jak iluzí, tak symbolem – iluze je zdůrazněna velkým formátem a detailem fotografií; přestože snímky zobrazují skutečné, aranžované exploze, upomínají na jakoukoli explozi – od prvotního velkého třesku po obávaný "velký třesk" teroristického útoku nebo nukleární katastrofy. Absence téměř jakéhokoli viditelného fyzického kontextu zdůrazňuje význam obrazů coby odkazů a umožňuje tak divákovi dosadit je do vlastního kontextu, obalit je vlastním příběhem, vrcholícím těmito izolovanými okamžiky.

___

Geoffrey H. Short žije v Aucklandu (Nový Zéland). V roce 2010 vystudoval bakaláře umění na Aucklandské univerzitě, kde také získal Senior Prize. Jeho práce byla zahrnuta do souhrnné putovní výstavy a knihy "reGeneration² – tomorrow's photographers today", publikované Musée de l'Elysée, Lausanne (Švýcarsko). Byl nominován na cenu Lacoste Elysée Photography Prize 2010 a v roce 2011 byl finalistou ocenění Photolucida Critical Mass.

Je zastupován londýnskou fotografickou galerií Diemar/Noble, jeho práce nabízejí také Galerie Florence Moll, Paris, Aperture Gallery, New York, Suite Gallery, Wellington a LuxArchive.com.