audiovizuální
projekce fotografií
nejen na plátna kin

festival tvůrčí
fotografie

brno
16.–18. 3. 2012

praha
30. 3. 2012

české budějovice
12.–14. 4. 2012

Kristoffer Axén

> web autora

2011 The British Journal of Photography – vybrán jako nadějný začínající tvůrce
2011 Zoom Magazine –
vybrán jako nadějný začínající tvůrce
2011 Win-Initiative Ten Best At Ten Annual Photography Competition – 1. místo
2011 People Portfolio, 2010 WPGA Annual Pollux Award
– čestné uznání
2011 The Camera Club of N.Y Annual Competition
– čestné uznání
2009 Student Photo Book, New York Photo Festival – čestné uznání

Hinterland & At Sea At Night

"Svým způsobem žijeme ve svých vlastních oddělených, subjektivních světech s neustále novými a měnícími se událostmi, které udávají barvu a tvar tomu, co vnímáme. Jsou chvíle, kdy jsme jako loutky rozpohybováváni nejrůznějšími aktivitami a to málo kontroly, o které víme, že ji máme, si hlídáme s nesmírnou pečlivostí, která nám pomáhá skrýt a popřít nejistoty o hlubších, nedefinovaných silách. Pochopení propojené podstaty existence, již nejsme schopni prohlédnout, ani intelektuální úvahy o ní jsou v našem světě nemožné, neboť naše smysly dávají přednost přímým zážitkům jen dočasných propojení částí reality, jimž se říká "požitky".

Když se však načervenalou září naše hvězda rozloučí se dnem a přikryje se stínem naší planety, začne se náhle z prapůvodní, skryté části naší mysli šířit pocit vnitřní samoty – a nám je znovu připomenuta dojemná dočasnost všeho, čeho si vážíme. V tom čase a místě víme, že máme volbu – buď se ponořit do otázek, jimž ani nedokážeme dát tvar slov, nebo se snažit ještě hlouběji ukrýt to, o čem víme, že divoce roste v tichu našeho nevyřčeného vědění.

Má práce se zabývá tímto psychologickým stavem – a skutečně věřím, že jej vnímáme všichni stejně – stavem neustálé introspektivní upřímnosti, kde vnější a vnitřní svět jsou až hmatatelně propojeny, ale zároveň vnímány jako nepochybně vzdálené – a následně pak tvoří disharmonii, logicky spojenou s nutkavou potřebou vyrovnanosti a klidu.

Snažím se vyjádřit tento stav důrazem na postavu, vetknutou mezi krajinu a zátiší, které jsou spíš odrazem vnitřního stavu či pocitu než obrazem objektivní skutečnosti. Estetika pečlivě vytvářených tónů a barev (které někdy sklouzávají až k černé a bílé) dále zdůrazňuje náladu ticha a předtuch, které jsou často doprovázeny mlčenlivými otázkam, jež si v hodině probuzení – vědomě či nevědomě – klademe při výslechu sama sebe. Těmito metodami se snažím vytvořit nekonkrétně narativní svět, podobně jako sen otevřený v možnostech své interpretace.

—Kristoffer Axén

___

Kristoffer Axén (*1984, Stockholm, Švédsko) studoval fotografii na International Center of Photography v New Yorku v letech 2008-09, jeho práce se objevily na skupinových výstavách v galeriích jako Aperture (New York), Musée de E'lysée (Lausanne), The Camera Club (New York), Carla Sozzani (Milan) a Azzedine Alaïa (Paris) a na festivalech v Číně, Dánsku, Francii a Kanadě. Publikoval v časopisech jako The British Journal of Photography, Zoom Magazine, Art Review či italském Vogue.